úterý 13. listopadu 2012

...svatá Anežka v Doksanech

13. listopad je svátkem svaté Anežky. V klášteře sester Premonstrátek v Doksanech se dnes konala velká slavnost - odhalení nové sochy svaté Anežky. Svatá Anežka totiž v Doksanech v dětství pobývala ve zdejším klášteře, kde ji sestry Premonstrátky vychovávaly...
...na slavnosti nechybělo plno vzácných hostů, včetně profesora Piťhy.

"Podíváme-li se do dějin kteréhokoli národa, zjistíme, že obsahují doby rozkvětu a úpadku.
Z naší vlastní historie známe údobí, kdy jsme velkoryse stavěli a vandalsky bořili, psali a tiskli krásné knihy a kdy jsme je házeli do plamenů; údobí, kdy jsme uhájili svobodu, nebo alespoň čest a kdy jsme nechali vládnout cizáky, kdy hodnota a uznání země stoupaly a kdy jsme beznadějně všechno zplundrovali, kdy jsme byli vzdělaní a kdy jsme zhloupli skoro jako tažná či žírná zvířata.
Po této křivce jdeme hezkých pár století a jeví se mi, že vždycky v těch nejhlubších okamžicích se najednou, takřka jako zázrak jara po dlouhé zimě, objevilo cosi, co nejen rozkvetlo, ale přineslo hojnou žeň dobra.
Anežka Přemyslovna je bílým květem z kořene červené růže Václavovy a Ludmiliny.
Zároveň je to ta tichá a mocná ochránkyně, k níž se opětovně shromažďujeme v okamžicích téměř beznadějných. Přichází nám vstříc v temných momentech, aby nám zopakovala svá poslední slova a napomenutí, která pronesla těsně před tím, než zemřela v hladomoru, který zachvátil Čechy v době braniborské zvůle. Noc brzo přejde, každá noc má své jitro."
(Prof. Petr Piťha)

Pro mě je tohle místo jedním z nejdůležitějších (a to nejen kvůli tomu, že jsme zde měli svatbu my - i moji a manželovi prarodiče). Chodím sem nabírat sílu, přijímat a děkovat za jitra i noci našeho života...





1 komentář: